Ať ovinou Tě nitky Lásky,pravé láskyžádné sázky.Té životní bez nadsázky. Ať je vzletnou rajskou cestou.Ač je trny či květy poseta.Ač řeže či rány ovazuje.Ať nakonec něžně rozkvétá.

Kladné znamínko připišme dalším dnům. Idée fixe doby covito ergo sum.

Žijem v pravdě domnělé,umění je umělé. Diletant a zoufalecje trošičku umělec.Umí sdělit chybeníTo je kousek umění. Šeď a tíha popelce,umně mění umělce…

Někdy štěstí, jindy sázky.Někdy úsměv, jindy vrásky. Tohle tu a tamto tu,i smrt patří k životu. Bez bolesti není Lásky.

Žiju dýchám pro sebenemůžu žít za tebe.Můžu kráčet do nebetam pak čekat..........

Jeden vlhký troudchtěl jsem zažehnout.Zkoušel jsem to zas a znovavyšli ze mě jenom slova.................................................................................................................................................................…

Přemýšlet jsem nestihl, zase jsem se přistihl. To zas píšu kraviny, jako dnešní noviny. Možná něco dostanu, za to že psát přestanu. (3.5. - Na den svobody tisku)

Pod sněhem jako by nic dnes se neděje a přitom tajemně klíčí tam naděje. Naděje na lásku naděje na věčnost zrození vánoční promění minulost!

Kolik měl kil, když ještě žil? Kolik darů? Kolik času? Kolik snů? Barvu hlasu? Kolik měl kil? Třeba by žil. Třeba chvilku třeba rád. Žiješ mýlku! Třeba zdráv. Kolik měl kil? a kolik šance? Co si užil v roli psance? Kolik vjemů? Kolik vteřin? Žehnám…

Ale ale.. zase v sále sebestředné pýchy odpouštíš si hříchy. ********************************************************************************************************************************************************************************************…