Dětská hlas - Karel kapoun

1. Maminko, ty mne už nechceš?
Necháš mne zemřít, než se narodím?
Vždyť ani nevíš, jsem-li dcera nebo syn.
A což jsem z lásky nevzešel?
Jen vzpomeň jak vyznávalas lásku komusi.
Tma chodila jak noční hlídka kolem,
milence nikdo vidět nemusí.

2. Maminko, ty mě už nechceš?
Bojíš se, že máš příliš malý byt?
Mohu se jenom v kousku přikrčit.
Však kolik lidí spalo kdysi venku,
když z domu zbyly trosky tesklivé.
Maminka skryla dítě pod halenku
a vyšla ze sklepa jako z jeskyně.

3. Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš se, že vezmu ti víc lžiček?
Vždyť já bych z drobínek jenom žil,
jak žije vrabec prosebníček.
Natrhal bych si lesních ostružin.
Za války kdysi jedli lidé kořínky,
a matka dala dítě do plínky.

4. Maminko, ty mě už nechceš?
Bojíš se, že uberu ti krásy?
Já si tě celou přemaluju jen
a jestli trochu krásy nasbírám si
zhlížej se ve mě každý den,
jak v dítěti se vzhlíží matka,
nemusím ani hledět do zrcátka.

5. Maminko, ty mě už nechceš?,
a co když budeš chtít vody
podat a osamělá marně zvoláš
stokrát?
A co když zmenšíš se na stařenku,
kdo se tě zeptá : Maminko co je ti?
Kdo s tebou, třeba chromou půjde venku?
A komu umřeš jednou v obětí?

6. Maminko, ty mě nechceš?
Bojíš se, že tatínka mít nebudu?
Můžeš mi lhát, že odešel nám do války,
že výstřel roztrhl vás jak pár holubů,
že zanechal ti dopis, brož a korálky.
Nepřiznávej se, že jste se rozešli,
až půjdeš do práce tak dáš mne do jeslí.

7. Maminko, ty mě nechceš?
Tak rád bych spatřil nejhezčí dva šperky,
zlaté slunko a pozlacený měsíček.
Tak rád bych viděl sýkorky a čejky,
když vykukují z hnízd a jesliček.
Tak rád bych viděl růží oblak,
nebe,

8. Maminko, ty mne nechceš?
Snad najdu proti rakovině
lék i proti stárnutí a začnu
nový svět.
Popluji k hvězdám na kosmické lodi.
Pro kmín ti půjdu pěšky,
jak se chodí,
kosmický světáček už budu snad,
domů se vrátím s tebou polaskat.
Maminko, proč mě nechceš?

...netřeba komentáře.